Jibe.cz - windsurfing

20/11/09
Dějištěm letošního Mistrovství světa v olympijské třídě Neil Pryde RS:X se stal anglický přístav Weymouth, ležící na jihozápadním pobřeží Spojeného království asi 200km od Londýna.

Zde se také odehrají souboje o olympijské medaile v roce 2012. Otestovat si místní podmínky dorazilo 105 můžu a 60 žen a zkouška to byla také pro Nation Sailing Academy, budoucího hostitele olympijských účastníků.

Na místo jsem dorazil raději s předstihem, abych měl čas na krátký trénink přímo v místě závodu. Naneštěstí se zde konalo MS Raceboard Masters a Youth, proto na břehu byla spousta prken, lidí, plachet a poměrně zmatek. Po prvních problémech nalézt možnost ubytování pro nás kempisty se ukázalo, že organizátoři zřídili jen provizorní kemp asi 2km od místa závodů. Ale vzhledem k tomu, že jsme byly asi jen čtyři auta, nebylo se čemu divit. Jak jsem později zjistil, závodní okruh byl přímo v přístavu. Ten je z jedné strany chráněn písečnou kosou se silnicí a ostrovem Portland, z druhé strany dlouhou zdí. Podél písečné kosy se jezdí mnoho speed závodů a v 80. letech se tu překonal nejeden rychlostní světový rekord. Už to naznačuje možnosti zdejšího větru. Pár dní před závodem dorazil také další český účastník, čerstvý mistr ČR v raceboardech, Petr Kučera. Jako vždy dorazil i s trenérem, motorákem a nezbytným cateringem.

První tři dny měli odehrát ve znamení přihlašování, měření, vážení a kontroly materiálu. Letošní rok však přinesl v oblasti přihlašování novinku. Nebylo již nutné prkna a plachty proměřovat, pouze se zapsala sériová čísla a měřici vše orazítkovali. Celkem se účastnilo 38 zemí, pro každou bylo připraveno zázemí v podobě stanu s vlastní vlajkou. Celá tato oblast byla hlídána, proto se zde materiál mohl bez obav uložit i přes noc. Nyní ještě nalepit státní vlajky na plachty a vše je připraveno ke startu. Naplánovány byly dvě rozjížďky denně. Tři dny kvalifikace a dva dny finále, plus jeden den medal race. Celkem tedy jedenáct rozjížděk, přičemž pouze jedna se škrtala.

Nebudu zde zdlouhavě popisovat, jaké křídlo jsem jel v každé rozjížďce a jiné detaily. Pouze tedy v krátkosti nejzajímavější okamžiky. Hned první den, jak se lidově říká, dojebalo, 35 uzlů na vodě. To prověřilo jak materiál, tak dovednosti všech závodníků. Možná bude vhodné připomenout, že RS:X třída znamená jedna plachta (9,5m²), jeden plovák a jedna flosna (66cm)- vždy a bez výjimky za jakýchkoliv podmínek. Dále po větru, kde byl závěrečný slalom před cílem a cíl samotný, se vytvořil nepříjemný „čopík", který rozhodil nejednoho ze závodníků a dokázal krátce před cílem ještě zamíchat pořadím.

Následující dny kvalifikace již tolik nefoukalo. Kromě rychlosti bylo také velmi nutné jet velice dobře takticky. Vítr v přístavu hodně skákal a pulzoval. Všechny rozjížďky kvalifikace jsem se pohyboval do poloviny závodního pole a pátou rozjížďkou, kde jsem byl 17., jsem se z celkového 46. místa definitivně probojoval do zlaté skupiny. V nejuniverzálnější třídě a mezi největší konkurencí, kterou svět okruhového windsurfingu nabízí, poprvé v životě. Petrovi se tolik nedařilo a bojoval zhruba v osmé desítce.

Finále ve zlaté skupině bylo velice náročné. Chybějí slabší jezdci, všichni nejlepší závodí pohromadě. Vítr v některých rozjížďkách zeslábl a bylo nutné stoupat proti větru s ploutví. V těchto podmínkách se mi moc nedařilo a propadl jsem na 52. místo a 24. mezi zeměmi. I to je ovšem zatím můj největší úspěch. Petr Kučera obsadil 91.místo. Musíme jen doufat, že se bude stejně dařit na MS 2011, kdy již bude možné kvalifikovat ČR na olympijské hry do Londýna 2012, tedy vlastně sem, do Weymouthu.
Zvítězil místní Nick Dempsey (GBR 1), druhý byl Nimrod Mashiah (ISR 21) a bronz bral Dorian van Rijsselberge (NED 8). Ženám od první rozjížďky kralovala Marina Alabau (ESP 5), stříbro si odvezla Blanca Manchon (ESP 1) a bronz Charline Picon (FRA 4).

Závod to byl především větrný, snad poprvé v letošní sezóně. Nová země, nové místo. Volných dnů a chvil jsme využili k poznávání kultury, jak při jízdě do dějiště závodů, tak i na zpáteční cestě, kterou jsme protáhli až do Portugalska. Závěrem snad jen lehce podráždit domácí windsurfaře-pojďte jezdit na RS:X, je to zábava, podíváte se na zajímavá místa, seznámíte se s novými lidmi a hlavně- naučíte se surfovat (tedy windsurfovat), tímto nechci říci, že já to umím. Diskutujících freestylistů, waveriderů, freerideristů a dalších „hustejch a cool riderů", o tom jak by bylo, kdyby bylo tak nebo onak, jsou plné břehy našich rybníků. J

A jak to bývá vždy a všude, je nutné poděkovat spřízněným duším.
Patrikovi Pollákovi za podporu a rady na břehu i na vodě.
Soně za catering a oduševnělé rozhovory, které zpříjemnily celý výlet.
Oxbow za to, že nechodím nahý.
Lipno windsurfing za opravy zničených věcí.
FactoryPro a Petru Požárkovi za kondiční přípravu.
A samozřejmě rodičům za vše.

Karel Lavický