Jibe.cz - windsurfing

Závod se jezdí na rozjížďky stejně jako slalom nebo formule. Na vodě je postavená trať (speed course), která začíná bránou tvořenou 2 bójkama, kterou musí každý rider projet (všichni jezdí dohromady).

Za ní se už řadí jednotlivý závodníci za sebou a ve skluzu (jakmile člověk zastaví, je vyloučen a jízdu opakuje) se přibližují k další boji, kde už se začíná rozjížděcí prostor cca. 200m, kde už musí být jen jeden člověk, který už v plné rychlosti mine další boji, kde se mu začíná měřit rychlost. Po 500m jízdě projíždí cílem a může odhalzovat a jet další jízdu nebo si dát pauzu na břehu.

Celý kurs je postaven samozřejmě po větru. Tímto systémem tak jezdíte vlastně celou rozjížďku pořád do kola. Proti větru na start a po větru do cíle. Rozjžíďka trvá 90 minut s tím, že pokud v posledních 15 minutách někdo vylepší svoji rychlost nastavuje se dalších 15 minut a to maximálně 2x. V praxi to tak znamená, že se jezdí 120 minut a takovýhle rozjížďky se jedou 2-3. Není to tedy zase tak jednoduchý.

Tak a jak se vlastně měří.
Měření probíhá jednak fotobuňkou na startu a v cíli (měří se tedy čas), dále videem (nevím přesně jakým systémem) a nově má každý rider na ruce půjčenou GPS, kterou prověřuje GPS team.
Novinkou pro letošek je, že celý GPS proces je online na speedworldcup.com, kde si můžete v reálném čase prohlížet celý závod na 3D modelu s aktuálními rychlostmi všech závodníků. Po dojezdu do cíle můžete tedy mrknout na orientační tabuli, kde se objeví Vaše číslo, pořadí a rychlost zajetá v tomto kole. A takhle to jde celý den.

Konečně, jak se dělá vlastně pořadí a jak to je s rekordama?
Pořadí v rozjížďce se určuje podle průměrné rychlosti ze 2 nejrychlejších kol z dané rozjížďky (já osobně jezdil cca. mezi 9-13 měřenýma jízdama za rozjížďku). Pokud tedy chcete být bodováni, musíte v každé rozjížďce zajet alespoň 2 měřená kola. Navíc nesmíte být zklamáni, když se Vám na obrazovce u vody objeví rychlost např. 35 knt a ve výsledcích pak uvidíte rychlost nižší, protože na konci dne se znovu všechny rychlosti kontrolují, propočítávají a upravují. Většinou jsou nižší než ty u vody.

Naopak rekord se určuje jako maximální průměrná rychlost v jakékoliv jízdě.
Organizátor má seznam národních rekordů přímo od WSSRC (www.sailspeedrecords.com) a v případě, že zajedete rychlost zdánlivě vyšší, dá vám na vodě vědět.
Po závodě pak sednou všichni měřiči a zkontrolují Váš čas, rychlost, GPS, video a hlavně venkovní vlivy jako proud, úhel větru, přiliv apod. Až na základě této kontroly vydají prohlášení, že byl s největší pravděpodobností překonán rekord a veškerou dokumentaci pak pošlou právě organizaci WSSRC, která vše znovu překontroluje a potvrdí či nepotvrdí.
Jednoduše se Vám tak může stát, že sice zajedete rychlost jakoby vyšší než třeba současný rekord, ale právě po kontrole všech údajů a vlivů Vám řeknou, že reálná rychlost vyšší nebyla díky proudu apod. stejně jako se to stalo mě v případě rychlosti 34,63.

Jak je tedy vidět, vše je docela složitý proces o kterém jsem ani já před tím moc nevěděl. Byl jsem mile překvapen, když ke mě přišel ředitel závodu a pogratuloval mi k rekordu.
Měl jsem za to, že platí jakási rychlost Pavla Včísla, kterou jsem našel zde na webu. I jsem se na to ptal a bohužel ani WSSRC tuhle rychlost neregistruje. Dosavadní speed rekord měl Martin Sladký z roku 1990 z Francie.

Takže hlavně ať všem dobře fouká a lepších rychlostí přibývá.

O svoji zkušenost ze soutěže ISWC Speed Windsurfing World Championship na Fuerteventuře 25.07.-02.08.2008 se s vámi podělil

Tomáš Malina
CZE - 109