Jibe.cz - windsurfing

Tak začala moje zimní příprava „Vinter tour 08-09". Moje první zastávka se konala na vyhlášeným spotu Jeri v Brazílii, kam jsem se po celkem rychlým rozhodnutí vydal společně s Erbim. Vzhledem k tomu, že je to vyhlášený multispot, byla to ta nejlepší volba jak pro freestyle tak pro wave. Dohodli jsme se na 30ti denním pobytu. Pro let tam i zpět jsme zvolili společnost TAP Portugal s odletem z Mnichova přes Lisabon do Fortalezy. Let celkem v pohodě asi 12 hod., ale následný transfer jeepem celkem asi 4 hodiny spíš po pláži než po asfaltu až na místo nám hodně ubral sil. Ubytování bylo zajištěno v bungalovech (Pousada), kde noc s celkem vydatnou snídaní přišla na 25éček. Bydlení asi 200m od pláže nám umožnilo parkovat vercajk přímo v bungalovu.

Celkem se zde nacházejí 3 spoty. Hlavní spot před půjčovnou je v tuhle roční dobu totálně nacpanej turistama a slušný ježdění připadá v úvahu pouze ráno nebo večer. Wave spot je za kosou s vlnama tak do 1,5m něco na způsob kanárů. Třetí spot dole po větru vedle obří duny, není tak profláklej, turisti ho neznají a pro trénink je ideální. Jde zde dlouhá vlna a mezi vlnama je totál hladká voda, kdy ke břehu se dají dobře zkoušet slajdovací triky a od pláže slouží vlny jako odrazové rampy pro různé air rotace. Jelikož je Jeri místem s větrem bez hranic, tak ani ježdění zde nemá hranice. Po každodenním tréningu 5 hod na 4,1 jsme vydrželi asi týden a pak vítr lehce povolil takže přišla na řadu i 4,9. Za 2-3 dny bylo opět vše v normálu a prakticky jsem 25 dní jezdil pouze 4,1 a někdy jí bylo dost. Jen škoda, že jsem si nevzal freestyle 89l. Měl jsem pouze freestyle JP PRO 90l a PRO wave 68l, což bylo pro změnu zase málo. Ideální vercajk je zde 90l freestyle a 75-80l wave v kombinaci s 4,1 až 5,2 plachtama.

Asi nejideálnějším místem pro freestyle jsou místní  jezera. Je jich zde více, ale my jsme zvolili jezero Tatatchuba vzdálené asi 1,5 hod. jízdy buginou. Je to jediný dopravní prostředek, kterým se zde dá vůbec pohybovat a to jsou při odlivu ještě při jízdě po pláži velké problémy. Někdy jsme museli i tlačit, když bugina zapadla. Ježdění zde však nemá chybu, stálý silný vítr a totál flat.

V Jeri se v tuhle dobu sešla totální světová špička a k vidění byly hodně hustý freestylový kousky včetně místních borců. Po týdnu ježdění jsme ale ani my s Erbim nebyli ostudou místního revíru. Rychle jsem okoukal nejnovější triky a začal jsem je den co den pilovat. Hodně jsem doladil ponche na obě strany, double triky v plný palbě a největší radost mám z burnera, který jsem tady poprvé ustál. Zajímavý byly hodně vysoký a rychlý shaky proti i zpátky po vlně, kdy přistáváte do skluzu. 

V místním městečku to žije hlavně v noci, kdy se místní slejzají v barech a vesele diskutují do ranních hodin. Je zde řada malých restaurací s tou nej nej brazilskou obsluhou. Jsou tu asi nejhezčí holky  co jsem kdy viděl. Nejhorší je však domluva, kdy ani angličtina vám moc nepomůže (kromě půjčovny) a portugalština je fakt hodně špatně srozumitelná.

Po měsíci hodně intenzivního ježdění se domů vracím s rukama a nohama do krve na Vánoce a v lednu se už těším na můj maturitní ples. Jediná nepříjemnost s výletem do Brazílie na mě čekala po příletu do Mnichova, kde jsem přistál pouze s baťůžkem na zádech. Kompletní vercajk a kufr lítal někde po světě a teprve po dvou dnech dorazil. Stejně na tom byli věci Erbiho a dalších německých surferů. Letadlo to prý neuvezlo :-)

 Měsíc odpočinku, dohnat školu a počátkem února hurá na můj nejoblíbenější spot Bonaire, kde budu mít ideální možnost dopilovat před sezónou všechny triky.  

Měsíční trip bude opět v doprovodu kámoše Toma a tentokrát jsme posíleni jeho bráchou Michalem.

V příloze pár fotek pro ilustraci

Veselý Vánoce, šťastný nový rok a ať nám fouká

Aloha

Dominik „D.GREED" CZ 23