Jibe.cz - windsurfing

Jsem zpět z Fuerteventury a vlastně v mém krátkém životě z asi vůbec největší sportovní akce.:)) Celou akci jsem pojal a zpočátku taky plánoval jako trénink a přípravu na další závod Evropského poháru na Tarifě.

Připravil jsem si 45 denní trip na vyhlášeném spotu Evropy, kde jsou v létě téměř 100% podmínky. Samozřejmě jsem věděl, že se zde v této době jede jeden ze závodů světové tour freestyle PWA. Chtěl jsem při té příležitosti od TOP profíků okoukat co nejvíce nových triků a taky trochu naplánovat s kámošema příští zimní přípravu.
Po úspěšném odmaturování jsem byl přijat na obchodní právnickou fakultu, kde budu pokračovat ve studiu. Podmínky pro studium mám perfektně nastavené a převážnou část školy jsem schopen dělat na dálku a tak bych měl mít více času i na trénink a závodění.

Na Fuertu jsem letěl s Travel servisem a od Fischera jsem si zajistil v Costa Calma ubytování na dobrém hotelu, kde jsem měl již dobré zkušenosti z minula. Ředitelovi, kterého jsem znal již z loňska jsem přivezl slívovici a něco na žaludek od pana Bechera a hned jsem si začal domlouvat pobyt na celý další měsíc. Celkem jsme si padli do oka a tak jsem zůstal na hotelu celý můj trip.

Prvních 14 dní na Fuertě bylo ve znamení nejbrutálnějšího nářezu co jsem kdy jezdil. S mojí nejmenší 4,1 jsem lítal ve 2m vlnách jako hadr na holi. Podmínky byly fakt brutální (někdy i 20-25m/s) a to celý den. Na vodě jsem vydržel denně tak 4-5 hod. naštěstí bez ztráty na materiálu a újmy na zdraví. Po 14 dnech dorazila i surfařka Terka a kámoš Vojta z Brna, kteří měli zajištěný pobyt u mě na hotelu. Podmínky byly i nadále brutální a obdivuju Terezu co v těch podmínkách dokázala. Myslím, že by se měla pustit do závodění.

Ve 3 týdnu dorazili z vedlejšího ostrova už všichni profíci a začal radikální balet na Fuertě, kdy den co den se snažili natrénovat co se dá. Ale i pro takový esa jako Gollito byl freestyle v 25m/s s 3,3 kapesníčkem pěknej boj o život. Celkem bylo včetně místních přihlášeno do závodu 55 jezdců. I já chtěl zkusit štěstí se takového závodu vůbec zúčastnit a přihlášku jsem také již v předstihu podal.
V prvním výběru pak bylo několik borců odmítnuto a zůstalo 45, kde 30 závodníků jde do závodu přímo a zbylí jedou kvaldu nebo mají štěstí a pořadatel jim udělí divokou kartu přímo. Já to štěstí měl a byl jsem rovnou v hlavním závodě PWA čtvrtým nejmladším jezdcem, kde nakonec zůstalo 37 pilotů těch nejzvučnějších jmen, teda snad kromě mě. Z podmínek co na ostrově panovaly a i z vlastního PWA závodu jsem měl velký respekt, ale vletěl jsem do toho a pak už to jelo.
Nakonec nebylo co ztratit. Za prvních 20 dní na Fuertě jsem se naučil dva nové triky té nejvyšší obtížnosti z čehož jsem měl velkou radost a taky jsem získal větší jistotu v ostatních jednodušších kombinacích. V těchto hardcore podmínkách však téměř nelze použít slide triky, ale musíte dávat nejrůznější kombinace air triků.

První den závodu byl opravdu masakr. Vítr na 3.3 – 3.7. Já začínal s mojí nejmenší 4,1 a třeba Gollito o 10kg těžší vyrazil s 3,3. Heat trvá 6 minut a počítají se 4 nej triky na každou stranu. První heat jsem vyhrál, takže jsem postoupil do dalšího kola, kde jsem jel s Tonky Frans a to byla celkem jasná partie. Tonky nakonec skončil celkově na 2. místě. Čekalo se než se dojede první single eliminace a hned se rozjela double eliminace. Dostal jsem jednoho místního Španěla a prohrál jsem s ním o jeden trik. Heat se mi zrovna moc nepovedl, na jednu stranu jsem ustál pouze 3 triky, takže mi chyběl jeden trik.

Druhý den ráno se dojela double eliminace a přestal foukat vítr. Vítězem se stal Gollito, 2. místo Tonky Frans a 3. Browne. Já jsem skončil na děleném 25. místě, kde skončil například také Mattia Pedrani mistr Itálie. Jsem nakonec docela spokojenej, ale zároveň naštvanej, protože mi o fous uteklo 17 místo. Důležitý pro mě ale je, že jsem v závodě byl a že se dokážu měřit s těmi nejlepšimi světovými závodníky a heat s Tonkym ve Světovým poháru byl pro mě hodně velkej adrenalin. Pravdou ale je, že první 3 jsou úplně mimo mísu myšlení a o třídu před ostatními, ale taky věřím, že při troše štěstí a dostatečným tréningu jsem schopen se dostat mezi 15 nejlepších. Všechno to jsou pro mě důležitý zkušenosti s velkými závody.

Momentálně se chystám na týden na Gardu tak trochu relaxovat se slalomákem a pak týden budu chytat poryvy na Dehtáři nebo na Lipně a valím na EFPT na Tarifu.

V příloze pár fotek ze závodů Dík za podporu patří: BKING NP+JP BILLABONG MFC.