Jibe.cz - windsurfing

2008 ALLEGRO FORMULA
EUROPEAN CHAMPIONSHIP
July 29th to August 3rd 2008
Leba, Poland

Mistrovství Evropy se člověk nezúčastňuje běžně a tak posílám stručný report pro ty co do Polska nedorazili.

Podle mě to byl fakt pěkně zorganizovaný závod s bohatým společenským programem a i slušnou českou účastí - Patrik Hrdina, Martin Tóth, Lukáš Neumann, Václav Vaněk, Ivo Diviš, Pavel Kudláček a Patrik Juptner.

Úterý:
Příjem přihlášek a kontrola přihlášených hraček do závodu oficiálním měřičem. Teplo, příjemný východní větřík a poslední trénink na vodě a ladění materiálu.

Středa:
Počet přihlášených mužů končí u čísla 129 + 9 žen. Závodníci jsou rozděleny do dvou skupin, ženy startují zvlášť. Každá skupina bude startovat samostatně. Je vedro, pofukuje slabounký východní vítr, pláže i moře je plné koupajících se rekreantů. Na vodu se vůbec nešlo.

Čtvrtek:
Čtyři rozjížďky pro každou skupinu. Většinou fouká kolem 5-6 metrů, je teplo, někteří jezdí i bez neoprenů. K večeru vítr polevuje a tak není nouze o DNF, protože splnit ve slabém větru časový limit je dost obtížné. Na pláži je ke každá rozjížďka komentována místním moderátorem a některé souboje u bójek jsou v živém přenosu přenášeny na obří televizi, která je taky kde jinde než na pláži.

Pátek:
Přerozdělení složení mužských skupin a další dvě rozjížďky. Vítr opět nic moc a z toho plynoucí DNF pro nesplnění časového limitu u řady závodníků. Moře se pekelně ochladilo a koupat se chodí už jen děti :-)
Následuje pauza a nové přerozdělení závodního pole. Nyní již však podle dosažených výsledků na zlatou a stříbrnou skupinu. Do té zlaté se z našich dostává pouze Patrik Hrdina a tím pádem se odsuzuje tak trochu do izolace.
Když je zlatá skupina na vodě, stříbrná plká na břehu a obráceně.  No a ve stříbrné skončili všichni ostatní češi i slovenský Braňo Divinec.
Smůlu měl tak trochu Martin Tóth, který z nás sice zajížděl nejlepší výsledky, ale jedno DNF a jedna vlastní chyba ho ze zlaté skupiny vyšoupla.
Nutno dodat, že nebyl sám kdo se překvapivě do zlaté nedostal. Vyprávět by o tom mohl i takový střelec jako Marco Begalli.
V podvečer pak zlatá skupina ještě odjela ve slabém vánku sedmou rozjížďku. Je s podivem, v jakém bezvětří dokáží ti nejlepší závodit. Normální člověk by ani na chvilku neuvažoval o tom, že by vytáhnou formuli z futrálu a šel si na vodu vymáchat kotníky. A oni jsou schopni v tom závodit!

Sobota:
Moře jak břitva a zkraje mrznou nohy i v botách. Slabý západní vítr a další 4 rozjížďky. Po deváté rozjížďce je již Martin asi přezávoděný a ztrácí motivaci závodit s máma „lůzrama" jak jsme si říkali, balí a odjíždí dom.
V této deváté se blýsknul sedmým místem Patrik Juptner. Na břehu ale zjišťuje, že v zápalu boje minul bóji a tak se jde „naprášit" k rozhodčím. Následuje sice DNF, ale čisté svědomí.
V desáté dle názoru jednoho Litevce jsem vynechal bóji i já. Zprvu mu nevěřím ale nakonec si uvědomuji, že měl asi pravdu. Než se ale rozhoupám co s tím, Litevec je u mě opět a prý ať to neřeším, stejně spolu máme DNF za nesplnění limitu.
Po  této desáté rozjížďce to balí i Braňo. Jeho cesta domů je ale doprovázena jedním problémem za druhým a jak to sním dopadlo si vyslechneme asi až podzimích Mlýnech.

Neděle:
Fouká slabě ze břehu a tak pořadatelé vyženou závodníky daleko do moře. Zlatá slupina stihla dojet další rozmávku, stříbrná i „užívala" nekonečného brodění zpět na břeh. Slibovaný vítr nikde.
Jsou tři odpoledne a blíží se na konec. Kdyby se závod konal na Mlýnech tak jsou již touto dobou Pražáci i se svýma hračkama naložení v autech a pádí domů po D1.
V Lebě se však vyčkává, poslední možný start je až 18.00. Skupina kolem Holanďana Littel Dennise již tuší vítězství. Náskok 4 bodů na druhého se zdá nesmazatelný. Čtvrtý Steve Allen ztrácí 7 bodů.
Ve čtyři kolem mě projde Pavel Hlavatý a povídá, „Cítíš ten vzduch? Za chvíli budeme lítat!" Lehce jsem se pousmál, mrknul na hladké moře a začal balit.
Za 5 minut první závan, za 10 minut se na horizontu objevují čepice a 16.30 startuje k poslední rozjížďce stříbrná skupina. Ten pravý nářez nás ale chytne až na posledním raumu a cílem, který je jako vždy až těsně u břehu, prolétám v pátém poutku s očima na vrch hlavy.
My jsme skončili, zlatá skupina startuje. Nikdo z nich ale větru nevěří a nebere plachtu menší než 11 metrů - včetně Patrika Hrdiny. Ten sice start ještě ustojí, ale pak je nekompromisně sfouknut zpět na břeh. Nabízí se zvláštní pohled na přeplachtěná esa světového windsurfingu, jak cílem projíždí na vyvlátou plachtu.
Je 17.30 -  půl hodiny do konce, odjeto 12 rozjížděk ale rozhodčí stále nemají dost. Následuje horečné strojení malých plachet a znova na vodu. Patrik později přirovnává vítr poslední rozjížďky k památnému Balatonu když se tam zranil Martin. Se svojí desítkou jezdí raumy na ruce stylem Robina Hooda bez šance zaháknout se do trapézu. 
V 17.45 start poslední rozjížďky a nervák na břehu. Ti co ještě před hodinou suverénně vedli celou soutěž nyní trpí a ti co byli vzadějc září. Poslední rozjížďku (i tu předposlední) k radosti publika vyhrává domácí hvězda Wojciech Brzozowski.
Řeší se protesty a hodinu po skončení závodu stále není jasné kdo je vítězem. Vyrovnanost je obdivuhodná. Stejný počet prvních míst, stejný počet druhých a stejný počet třetích míst. Teprve čtvrtá místa rozhodnou o tom, že vítězem Allegro Cupu 2008 se opět stává STEVE ALLEN (AUS-0).

Venca

Všechny fotky kromě té první jsou převzaty z www.allegrocup.pl
Tam také najdete další fotografie a videa.