Jibe.cz - windsurfing

26 - 29. 8. 2010
Předem nutno konstatovat, že se jednalo o největrnější mistrovský závod, který se kdy v naší zemi jel. Prostě 2 dny a 10 rozjížděk s větrem kolem 15ti metrů, 2 rozjížďky kolem 8 m/s a jen 3 rozjížďky ve slabém větru do 5ti metrů. V ČR závodní podmínky prostě nevídané!

Dalším překvapením závodu bylo nemalé startovné, které i s kempovným každého přišlo na 1400 Kč. Na druhou stranu je ale třeba podotknout, že pro závodníky byly připraveny zdarma 3 jídla a 3 pití + dico večer, country večer a předtančení.
Celkově proběhly závody velmi dobře a patří za to organizátorům z SK Lomazice velký DÍK!

Průběh mistrovství.
Z favoritů na titul se do závodu nepřihlásil Adam Horký, který se letos ještě na startu neukázal ale hlavně Petr Kučera a Karel Lavický, kteří odjeli do Dánska na mistrovství světa třídy RS:X. Souboj o titul MČR se tak zúžil pouze na dva borce a to Radima Kamenského a Jakuba Slívu. Ostatní naši prostě neměli šanci.

Čtvrtek
Předpověď výborná ale dlouho nic, vítr přišel teprve po obědě. Vázla však komunikace mezi břehem a lodí rozhodčích, byl zde špatný výhled na vodu a tak většina závodníků vyráží na vodu s bojovným srdcem a s maximálním rozměrem plachty. Vystřízlivění však přijde velmi brzy a mnozí závodníci vůbec nejsou schopni se s velkou plachtou dostat na start. Startovní pole tedy řádně prořídlo ještě dříve, než závody vůbec začaly. První den je odjeto 5 hodně foukavých rozjížděk s větrem 10-18 m/s. Překvapivě se v čele suverénně usadil Lukáš Dzvoník ze Slovenska a teprve v uctivé vzdálenosti za ním naši bojovníci o titul.  Také hled první den rozhodl o nejlepší ženě závodu. Zatímco děvčata Hrubých sedí na břehu, tak Jana Slívová odzávodí všech 5 rozjížděk a za sebou nechává skoro všechny chlapy. Po prvním dnu je celkově sedmá!
Pořadí po prvním dnu: 1. Dzvoník, pak s odstupem 2. Kamenský, 3. Slíva Martin, 4. Slíva Jakub, s odstupem 5. Král Jiří.

Pátek
Vítr trochu polevil, ale stále fouká báječných 8-14 m/s. Většina závodníků je již poučena prvním dnem a vytahuje menší plachty, nebo raději na vodu vůbec nevyjíždí. Odjeto je dalších 5 rozjížděk a výsledky po druhém dnu a deseti větrných rozjížďkách napovídají o tom, kdo a jak opravdu dokáže v silném větru surfovat a kdo raději čeká na břehu na slabý vír, aby si mohl na windsurfingovém plováku „zajachtařit" (viz foto výsledků po deseti rozjížďkách). Dzvoník si v silném větru opět navyšuje svůj náskok, Jakub Slíva se dostává před svého tátu na třetí místo a za nimi již vzniká výsledková propast.
Pořadí po druhém dnu: 1 Dzvoník, s odstupem 2 Kamenský, těsně za ním 3 Slíva Jakub, s odstupem Slíva Martin, s odstupem Král.

Sobota
Vítr se uklidňuje a dopoledne jsou odjety 2 rozjížďky (jedenáctá a dvanáctá) ve slabším větru. Obě vyhrává Jakub Slíva a naopak Dzvoník hodně ztrácí. Čelo závodu se tím vyrovnává a mezi stále vedoucím Dzvoníkem a třetím v pořadí je nyní rozdíl pouze čtyř bodů. V souboji o titul mistra ČR je to ještě těsnější. Po dvanácti rozjížďkách je rozdíl mezi Kamenským a Slívou pouze jeden bod!
Po přestávce na oběd startuje 13tá a zřejmě rozhodující rozjížďka závodu. Krátce po startu se prudce stáčí vítr o zhruba 90 stupňů a místo křižování proti větru je zde „plochá dráha". Rozhodčí však nijak nereagují a nechávají závod pokračovat. Když má čelo závodu odjeto takřka 2/3 rozjížďky, přijíždí k lodi rozhodčích rozčilený Martin Slíva (otec Jakuba) a cosi vztekle pokřikuje na rozhodčí. V tuto dobu je včele rozjížďky Dzvoník se svým slovenským kolegou a na paty jim dýchá Kamenský. Kdo však v čele chybí je právě Jakub Síva, který změnu směru větru neodhadnul a jede vzadu někde kolem dvanácté pozice. Chvíli na to, když už jsou první závodníci kousek před cílem, tak rozhodčí přerušuje rozjížďku a začíná se  startovat třináctá rozjížďka znovu. Vítr slábne, stáčí se do původního směru a Jakub Sílíva suverénně vítězí. Poprvé se tak dostává do čela celkového hodnocení i mistrovství ČR.
Pořadí po třetím dnu: 1 Slíva Jakub stejně bodů jako druhý Dzvoník, třetí s odstupem pouhé 2 body Kamenský, pak s ohromným odstupem čtvrtý Slíva Martin a s dalším odstupem pátý Král.

Neděle
Jedou se poslední dvě rozjížďky ve větru do 8m/s a jsou tu další dvě vítězství (vyhrál posledních 5 v řadě) pro Jakuba Slívu, který se tak stává MISTREM ČESKÉ REPUBLIKY i celkovým vítězem závodu. Dzvoník těsně uhájí celkové druhé místo, třetí, ale druhé v MČR zbude na Radima Kamenského. Na čtvrté místo celkově a pro bronzovou medaili v MČR se skvělým závěrem vyhoupnul Jirka Král.

Ve vedlejších kategoriích se mistrem ČR v kategorii RAC Masters (nad 45 let) se stal Martin Slíva a mistrem ČR v kategorii RAC Veterán (nad 55 let) se stal Luboš Mielec.

V kategorii žen nemohly být  rozdány mistrovské tituly, protože do závodu se přihlásily pouze 3 ženy a minimum pro udělení titulu je 5. Jana Slívová však předvedla, že ve větru u nás nemá žádnou soupeřku.

Trochu statistiky na závěr. startovaly 3 ženy, 1 dorostenec a 19 českých mužů (tři do 30ti let, tři 31-40 let, osm 41-50 let, tři 51-60 let, tři 60 a víc) + 3 výborní mladí surfeři ze Slovenska.

Český pohár FW
V naší zemi neskutečných 15 rozjížděk během jednoho závodu! Ve čtvrtek a pátek vždy po pěti ve větru 10-18 m/s, sobota volno a v neděli dalších 5 nonstop ve větru 5-8 m/s. První místo si s přehledem od prvního dne držel Honza Skřepek, následovaný dvojicí Hrdina Neumann.
Nedělních 5 větrně slabší rozjížděk však přeskupilo pořadí na stupních vítězů. Honza Skřepek byl sice tak suverénní, že už poslední rozjížďku mohl zůstat na břehu, ale za ním nastal boj. Neděle se nepovedla Lukáši Neumannovi, který se propadnul dozadu a naopak na celkové druhé místo vystřelilo sportovně a finančně podporované mládí reprezentované Jakubem Zímou.

Kdyby se rozdávaly i ceny za nesportovní chování, tak na stupni nejvyšším by tentokrát určitě zářil Filip MYŠKA.
Přesto, že přijel na závody o dva dny později, tak se jich chtěl zúčastnit. Startovné však nezaplatil a v rozjížďkách startoval. Prostě závodil zadarmo a načerno.
Rozhodčí, kteří kůli němu museli přepočítávat výsledky ani ostatní závodníky tím určitě nepotěšil.


Zpestřením prvních dvou dnů byly i pokusy Martina Hulínského o překonání GPS letošního maxima. Neúnavně to drtil pod sádkama celé dny ale štěstí mu nepřálo. Dva pokusy sice ukázaly jeho maximálku 80 a 125 km/h, ale to by mu asi nepošlo. Po výměně GPS přístroje dával stabilně přes 60 km/h ale na rekord to nebylo.

Celkově opravdu krásné závody s tradičně dobrou organizací místních nadšenců - díky.